Zápisy z  tematických setkávání platforem – březen 2018

1. Zápis ze setkání platformy: CKP Praha MŠ Madolinka, Praha 4, Modletická 1402

Datum konání platformy:

Dne 27. 3. 2018 proběhlo 3. setkání našeho Centra kolegiální podpory v počtu 17 účastníků + 2 vedoucí + 1 expert.
Téma a délka setkání: Čtenářská pregramotnost jako součást denní praxe nejen v Mateřské škole, délka 3 hodiny.
Cílem bylo: Podpora předčtenářské gramotnosti a důležitost a význam pohádek v dětském životě.

Obsah setkání:
1. Přivítání účastnic
Seznámení nových účastnic s účelem centra, vytváření prostoru pro sdílení zkušeností, vzájemné inspirace, tvoření svého portfolia.

2. Představení vedoucích, expertů a účastníků
Na dnešní setkání byla pozvána Mgr. Hana Švejdová, ale ta ze zdravotních důvodů nemohla přijet. Proto jsme s radostí přijali nabídku od dalšího hosta, a to Mgr. Evy Svobodové, která vyučuje na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity obor Učitelství pro MŠ a je autorkou řady publikací a manažerkou projektu Profesní podpory pedagogů.

3. Stručné shrnutí z minulého setkání
Vrátili jsme se k příběhu Jakub a bílá zima, neboť na setkání byla přítomna i Mgr. Hana Nádvorníková. Zhodnotili jsme aktivity, které jsme si vyzkoušeli.
Připomněli jsme si:
– cíle ČP
– to, jak je důležité procvičovat fonematický sluch
– jak je důležité hodnocení (reflexe, evaluace, sebereflexe)
– práci s časopisem Sluníčko a Mateřídouška a jejich využití při práci s dětmi

4. Seznámení s tématem setkání, s jeho formou a přibližnou délkou
Práce s pohádkou a ukázka práce s pohádkovým kufříkem, který vychází z tradičního dřevěného japonského divadla „kališiba“.

5. Hlavní část a náplň setkání
Příběh O čertovi
Seznámili jsme se s archetypem přestaveným čertem. Děti bychom čertem strašit neměli, měli bychom jim otevřít prostor, kde si sami domyslí, jestli čert je nebo není. Na příběhu jsme si ukázali, co je to odvaha a zbabělost. Někdo nemusí být odvážný, ale hloupý, někdo nemusí být zbabělý, ale chytrý.

Pohádka O perníkové chaloupce s využitím pohádkového kufříku
Ťuk, ťuk, ťuk, kufříku, vyprávěj nám, prosím, pohádku!
– Ukázka pohádkového kufříku v praxi. Děti sledují obrázky, které učitelka tahá směrem doleva. Děti se učí nejen dívat se na obrázky, ale dále s pohádkou pracovat, zamýšlet se nad jejím poselstvím např.:

Že dobro vítězí nad zlem.
Když je něco malé a bezmocné, dokáže být i přesto nejlepší.
V pohádce je ukázaná cesta překonávání překážek, dosažení cíle, pomoci někomu slabšímu, zažití dobrodružství, překonání strachu.
Každé dobro je po zásluze odměněno a každé zlo potrestáno.

Jedna pohádka by se měla probírat s dětmi alespoň jeden týden, aby si děti mohly příběh zažít a s jeho pomocí si uvědomit různé situace, se kterými se můžou v životě setkat a pochopit tak koloběh života se všemi jeho úskalími.

6. Diskuse
Diskuze probíhala průběžně. Diskutovali jsme o tom, jaké je poselství pohádky. Uvědomovali jsme si široký rozsah práce s pohádkovým kufříkem, např. jaké otázky je dobré dětem při vyprávění pohádky pokládat:
Jaká zvířátka potkali Mařenka s Jeníčkem v lese?
Co všechno Mařenka musela u Ježibaby dělat?
Jak děti uvítali jejich rodiče?
Co byste dělaly, kdybyste se ztratily? – k této otázce je dobré se vrátit i při jiných činnostech a vysvětlit dětem, že je velice důležité znát záchytné body pro případ, kdyby se ztratily na procházce nebo rodičům v obchodě. (Kdybychom se ztratili, sejdeme se tam a tam.)

7. Aplikace do praxe
Vyzkoušeli jsme si zahrát různé hry, které se vážou k pohádce.
– procvičení názvů lidského a zvířecího těla
– procvičení zrakového a sluchového vnímání – sluchová hra, vytleskávání slov
– Kdo žije v lese? – poznávání zvířátek podle hlasu a pohybu
– „kočičí škola“ – zpívání melodie známých dětských písní na zvukomalebné slabiky (mňau mňau, haf haf)
– hra na maminky – co všechno maminka doma dělá – pantomimické ztvárnění
– překonávání překážek ve strašidelném lese – navození strašidelných zvuků, rozdělení dětí na skupiny, kdy jedna houká a druhá se učí prožívat strach
– Co roste na pasece? – třídění ovoce (jahody + maliny + borůvky)

8. Souhrn hlavních bodů
Pomocí otázek je třeba vést děti k orientaci se v příběhu nebo pohádce.

Můžeme k tomu využít 5 STRATEGIÍ:
1 předvídání, usilování
2 senzorizace, vizualizace
3 souvislosti, propojování
4 shrnování
5 hodnocení

Dítě by mělo umět hodnotit text a dokázat sdělit své prožitky, odhadovat, jak situace bude pokračovat, vědět, o čem je příběh, kdo je hlavním hrdinou, kde se děj odehrává, co se v něm stalo a rozpoznávat symboly.
Na pohádkách se děti učí odhadovat svoje síly, uvědomí si některé rozdíly ve vnímání lidí a učí se aktivně hledat k dané situaci řešení.

Závěr:
Setkání proběhlo ve velice příjemné atmosféře, účastnice se zapojovaly s elánem, komunikovaly bez zábran a přispívaly svými zkušenostmi a nápady. Odnesli jsme si zkušenost, že k dítěti bychom měli při vypravování pohádek přistupovat v klidu, pomalu, snažit se jej upoutat očním kontaktem a vytvořit mu tak prostor. Učitelky by měly zpomalovat sebe a tím tak zklidňovat i děti. Velice důležité je také zapojovat generační čtení a např. k tomu využít projekt Duhový tandem.
Všichni, kteří pohádkový kufřík ještě neznali, měli zájem si ho vyzkoušet v praxi.
Pozvánka na další setkání, které bude 26. 4. 2018, hlavním tématem bude Příběh s prožitkem.

Zapsala: Pavlína Šajdáková